Znak městské části
Městská část Brno-Královo Pole používá za svůj heraldický symbol znak dříve samostatného města udělený císařem Františkem Josefem I. dne 29. května 1908 na základě žádosti královopolské městské rady. Ptáme-li se po symbolice jednotlivých figur znaku, musíme tedy jít do minulosti a podívat se, jak tehdejší představitelé města jejich výběr ve svém návrhu na udělení znaku odůvodnili. Předesílám, že tehdejší řízení o udělení znaku trvalo téměř tři roky, neboť přicházející návrhy odpovědní úředníci z heroldského úřadu ve Vídni dlouho odmítali, ať už z hlediska heraldického, tak z hlediska obsahového.
V horní modré polovině královopolského znaku vystupuje z dělící čáry polovina zlato-červeně šachované a zlatě korunované orlice. Je to nepochybně symbol Moravy, historické země, v níž Královo Pole leží. V původním návrhu tehdejší městské rady byla moravská orlice stříbrno-červeně šachovaná, tak jak ji známe například ze státního znaku ČR a tak jak se v minulosti nejčastěji používala. Na počátku 20. století ale již bylo rozhodnuto, že oficiálním znakem země bude při nejbližší úpravě císařského znaku vyhlášena orlice se zlatým a červeným šachováním podle erbovní listiny císaře Fridricha III. z roku 1462, která se sice po staletí nepoužívala, ale kterou již několik desetiletí vehementně prosazovala tehdejší zemská politická reprezentace. Proto byli královopolští požádáni o úpravu šachování orlice, čemuž v konečném návrhu vyhověli.
Spodní červené pole obsahuje tři stříbrné propletené kruhy doprovázené deseti malými zlatými korunkami. Tyto královské korunky odkazují na samotné jméno města, v heraldice takovéto figuře říkáme mluvící figura. Ostatně, současná královopolská vlajka (kterou navrhl dnes již zemřelý královopolský občan ing. Karel Dvořák) nese právě jednu z těchto královských korunek. Stříbrné kruhy, vzájemně spojené tak, aby se nemohly rozpojit, symbolizují svornost obyvatel města. K této části znaku neměl heroldský úřad nikdy žádné připomínky.
Největší boj se odehrál o figury druhého spodního pole. Původně královopolští požadovali, aby v něm byly zkříženy meč a husitský cep, jako symboly statečnosti. S tím ovšem vídeňští úředníci nesouhlasili, oficiálně proto, že znak městu nebude udělen za vojenské zásluhy a zbraně v něm tedy nemají důvodné místo. Po dlouhé korespondenci bylo nakonec dosaženo kompromisu, kdy bylo sice povoleno zachování černého meče ve zlatém poli jako symbolu statečnosti, ale cep bylo nutno zaměnit za zelenou lipovou ratolest, symbol slovanské vzájemnosti.
Původní návrh městského znaku obsahoval i českou královskou korunu postavenou na štítu. Tuto figuru vídeňští úředníci razantně odmítli, jistě v ní viděli požadavek české státoprávnosti a narážku na to, že František Josef I. se nedal nikdy korunovat českým králem. Místo toho byla na štít posazena stříbrná zděná koruna o pěti stínkách, tedy běžná ozdoba, kterou se od ostatních znaků odlišovaly nově udělené znaky měst. V souladu s běžnou praxí kreseb městských znaků byl dále štít znaku olemován ozdobnou obrubou bronzové barvy, opět ze žádného zvláštního důvodu. Obě poslední figury tedy v době udělení neměly žádný specifický symbolický význam. Jejich zachování je nicméně vhodný symbol toho, že Královo Pole nezapomíná na svoji historii a tradice. Proto také představitelé městské části v roce 2006 prosadili, a to i přes odpor Rady města Brna, aby si městská část Brno-Královo Pole tyto části znaku, jako jediná, ve Statutu pro užívání znaku, vlajky a loga města Brna a jeho městských částí, zachovala. (František Pícha)