O městské části
Město Brno je statutárním městem. Statutární město Brno se člení vyhláškou č. 20/2001 - Statutem města Brna ve znění pozdějších předpisů, na 29 městských částí.
Nejvyšším samosprávným orgánem a zastupitelským sborem města je Zastupitelstvo města Brna, výkonným orgánem pro oblast samostatné působnosti města je Rada města Brna. Radu města Brna tvoří primátor, jeho náměstci a další radní.
Městská část má do jisté míry analogické postavení města jako takového, s tím rozdílem, že sama o sobě není právnickou osobou, je vždy součástí města a disponuje jen působností odvozenou od působnosti města jako celku a určenou Statutem města Brna. Městská část Brno - Královo Pole má tedy vlastní zastupitelstvo, radu a starostu.
Zastupitelstvo městské části Brno-Královo Pole je orgánem městské části v oblasti samostatné působnosti. Zasedání zastupitelstva městské části svolává starosta v souladu se zákonem o obcích v předem stanovených termínech, min. 4x ročně. Všechna zasedání ZMČ jsou veřejná. Zastupitelstvo městské části Brno-Královo Pole zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, a to minimálně finanční výbor a kontrolní výbor.
Rada městské části Brno-Královo Pole je výkonným orgánem městské části v samostatné působnosti. Schází se cca 1x měsíčně a její zasedání jsou neveřejná. Radu městské části volí Zastupitelstvo městské části.
Založení Králova Pole
Lidé obývali území, kde se dnes rozprostírá Královo Pole, již v mladší době kamenné, tedy přibližně v 3. tisíciletí před Kristem. Dokládají to naleziště sídliště kultury s vypíchanou keramikou nebo pohřebiště kultury s malovanou keramikou. Pozoruhodné nálezy, jako například hrob kruhového půdorysu, v němž byla pohřbena dívka ozdobená bronzovými klenoty, vypovídají o osídlení v době bronzové. Sídliště zde bylo v době železné i v 1. století před Kristem, kdy se v českých zemích usadily germánské kmeny. Okolo přelomu 8. a 9. století, ve střední době hradištní, zde založili osadu Slované. Jako jedna z mála v okolí Brna přežila i zánik Velkomoravské říše a existovala přinejmenším do 11. století.
Další dějiny Králova Pole už osvětlují písemné prameny. Ty se poprvé zmiňují o Králově Poli v polovině 13. století. Obec, až do 19. století nazývaná také Nová Ves, patřila v té době panovníkům, ale svůj majetek zde měli také někteří brněnští měšťané a mnišské řády křižovníků, augustiniánů a herburek. V roce 1375 založil markrabě Jan Jindřich kartuziánský klášter. Kartuziáni se stali největšími majetkovými vlastníky v Králově Poli.
V roce 1782 byl v důsledku josefínských reforem zrušen klášter kartuziánů. Královopolské panství připadlo náboženskému fondu, od kterého je koupili roku 1825 soukromí vlastníci.
Dne 8. května 1844 byla obec povýšena na městys. Královo Pole zažilo v 2. polovině 19. století a zvláště v jeho závěru mohutný rozvoj, který byl spojen s rozmachem průmyslové výroby.
Povýšení na město
Královo Pole zažilo v 2. polovině 19. století a zvláště v jeho závěru mohutný rozvoj, který byl spojen s rozmachem průmyslové výroby. V roce 1853 byl založen cukrovar a následovaly další továrny. Opravdový přelom v dějinách Králova Pole znamenalo založení Královopolské strojírny v roce 1890. Strojírna přilákala do města dělníky, úředníky, obchodníky. Zdokonalovaly se dopravní podmínky. Koňskou a později parní dráhu nahradila v roce 1900 dráha elektrické tramvaje. V roce 1885 byla vybudována železnice Brno - Tišnov. Nová silnice nahradila starou pražskou cestu. Královo Pole se rozrůstalo. Teď již i západním směrem, kde podél nové silnice vznikala výstavná Palackého třída, nově se tvořící tepna Králova Pole. Tento rozvoj ještě umocnilo roku 1905 povýšení Králova Pole na město.
Královo Pole bylo vyspělým a uvědomělým českým městem. Proto se německé Brno dlouho bránilo jeho připojení, ke kterému tak mohlo dojít až po válce, v roce 1919. V období první republiky se Královo Pole příznivě rozvíjelo v moderní urbanistický celek. V okolí strojírny vznikaly kolonie dělnických domků, jako například v Divišově čtvrti, a kontrastovaly tak zejména s vilovou čtvrtí mezi ulicemi Dobrovského a Svatopluka Čecha. Výrazně se tvář Králova Pole změnila v období komunistického režimu. Proťaly je dosti frekventované široké silnice. Od začátku 70. let se stavělo rozsáhlé sídliště, rozprostírající se mezi ulicí Božetěchovou a Herčíkovou. Z Králova Pole se tak stal velmi pestrý celek, zahrnující v sobě velký průmyslový komplex Královopolské strojírny, panelové sídliště, pohlednou vilovou čtvrť, rušnou secesní Palackého třídu a nejstarší část, která si stále uchovává stopy svého venkovského charakteru.
Budova ÚMČ Brno-Královo Pole
Historie a současnost budovy, Palackého tř. 59-Husitská 1
Stavba budovy - nynější radnice byla dokončena v r. 1925 dle projektu významného brněnského architekta a urbanisty Jindřicha Kumpošta (1891-1968), který byl představitelem moderní architektury meziválečného období (od r. 1920 hlavní architekt města Brna). Ve 20.-30. letech realizoval v Brně celou řadu moderních staveb, které vytvořily jeho dnešní podobu (např. dvě budovy dnešní polikliniky na ulici Zahradníkova-Nerudova, kavárny Savoj a Opera, řadové bytové domy v Táboře apod.). Jindřich Kumpošt využil proti sobě rozkládající se rohové parcely a navrhl dva zrcadlově komponované objekty s pilířovou nárožní kolonádou. Jindřich Kumpošt jako jeden z nejvýznamnějších iniciátorů a reprezentantů brněnské meziválečné moderny stejně jako moderního územního plánování zaujímá významné místo v československé moderní architektuře 20. století. V r. 2006 uspořádalo Muzeum města Brna ve spolupráci s Galerií architektury výstavu věnovanou této výrazné osobnosti, vydána byla také jeho monografie.
Výtvarná výzdoba - reliéfy „Prací k rodinnému štěstí“ na fasádě budovy Husitská l a „Úsporami k vlastnímu domovu“ (signováno) na Palackého tř. 59 vytvořil brněnský sochař a malíř František Hořava (1906-1974), autor řady pamětních desek (např. Vl. Helferta na Mojžíšově ulici) a pomníků. Dvě sochy a jedno sousoší (signováno) na terase budovy vytvořil významný královopolský sochař a architekt Václav Hynek Mach (1882-1958), jehož sochařské dílo je vysoce ceněno nejen v Brně (např. sochařská výzdoba dnešní polikliniky na Zahradníkově ulici, sousoší u hlavního vchodu budovy dnešního Krajského úřadu Jihomoravského kraje, na Základní škole Slovanské nám. 2, hrob E. Machové), ale i v zahraničí.
Historie budovy - monumentální nárožní budova s obslužným přízemím, která byla určena pro Městskou spořitelnu a jako obytný dům, tehdy spolu se svým zrcadlově komponovaným protějškem na ulici Husitská 2/4-Palackého tř. 61 ( v přízemí tehdy Brychtova kavárna, nyní Úřad práce Brno-město, odbor státní sociální podpory, v poschodích nájemní byty), který byl postaven v r. 1924, vytvořila velkoměstskou urbanistickou dominantu nového centra Králova Pole. V červnu 1924 byla před budovou Palackého tř. 59 postavena slavnostní tribuna u příležitosti návštěvy prezidenta T.G. Masaryka v Brně (k 10. výročí sokolského sletu). Budova dnešní radnice je kvalitní ukázkou mírně klasicizující meziválečné avantgardy (původní podloubí bylo později přestavěno do dnešní podoby).
Městská spořitelna (založena r. 1906 v Králově Poli) – nyní Česká spořitelna, a.s. sídlí v budově na Palackého tř. 59 již od r. 1925 (prosinec).Ve vstupním prostoru byl umístěn keramický reliéf od sochaře V. Vokolka. Nákladem Městské spořitelny byla v r. 1926 u příležitosti jejího 20. výročí vydána publikace Královo Pole – nástin vývoje do roku 1925. Ve vstupním prostoru spořitelny je také umístěna pamětní deska obětí 2. světové války 1939-1945 z řad pracovníků správních orgánů královopolské spořitelny (Bohumíra Košiny, předsedy výboru spořitelny, a Prof. Ing. Václava Bureše, revizního rady spořitelny, za zásluhy o národ a spořitelnu na věčnou památku). Autorem pamětní desky s reliéfem sepjatých rukou se symbolem trnové snítky, která byla odhalena v r. 1946, byl František Hořava.
Budova radnice - pro potřeby státní správy začala budova sloužit 18.7.1983 po rozsáhlé přestavbě bytového domu Palackého tř. 59 a Husitská 1. Je to v pořadí čtvrtá budova královopolské radnice v historii její samosprávy a státní správy. Dnes je dům ve vlastnictví statutárního města Brna a je zapsán v seznamu kulturních památek. Celá budova na Palackého třídě 59 –Husitská 1 slouží jako královopolská radnice - Úřad městské části Brno-Královo Pole.
Obřadní síň - součástí budovy (s vchodem z ulice Husitská 1) je obřadní síň, která zde byla vybudována již v letech 1967-1968. Pro veřejnost byla obřadní síň otevřena v květnu 1969. Autorem koncepce obřadní síně byl arch. Zdeněk Navrátil, spoluautory arch. Pavel Kryl, arch. Pavel Hráček, interiér obřadní síně navrhl akad. arch. Lubor Lacina. Významnou součástí obřadní síně jsou mechanické varhany (OPUS 3345, 2 manuály, 14 rejstříků) vyrobené firmou Rieger-Kloss, které zde byly postaveny v r. 1967. V r. 2001-2002 byly provedeny dle návrhu Ing. arch. Mojmíra Kopeckého z Ateliéru Tišnovka, s.r.o. rozsáhlé úpravy v obřadní síni – byly položeny parkety, rekonstruovány dveře, přečalouněny židle, zakoupeny koberce, nové záclony. V r. 2004 v rámci rekonstrukce stávajících prostor České spořitelny, a.s. bylo vybouráno nefunkční schodiště na galerii a vedle stávajícího schodiště tak byl vytvořen nový prostor pro čekající účastníky obřadu. Od r. 2007 je zde instalována socha sv. Rocha (z budovy na ul. Veleslavínova 1).
V salonku před obřadní síní visí dva dřevěné reliéfy nazvané Dvojice. Jeden je napravo a druhý nalevo od vstupu. Jedná se o práci brněnské sochařky Sylvy Lacinové (1923–2019) a byla zhotovena v souvislosti s rekonstrukcí síně koncem 60. let.
Celý soubor je něžnou připomínkou partnerského života. Vlevo je reliéf zobrazující dvě lidské postavy, které spolu splývají. Jedná se o milence a jejich lásku a city, které je propojují. V pravém reliéfu jejich životní příběh pokračuje. Po svatbě v obřadní síni se z nich stává rodina. Proto pravý reliéf zobrazuje ještě třetí, malou postavu, jejich potomka.
Obě díla jsou pojata lehce abstraktně – jejich proporce jsou zobrazeny pouze schematicky v masách plochy. Tento styl zobrazení je pro Sylvu Lacinovou typický od 60. let, kdy se díky rozvolnění strohého společenského klimatu rozvolnily i projevy výtvarníků v uměleckých dílech. Jedná se o jedno z nejznámějších výrazových pojetí Sylvy Lacinové. Umělkyně v něm možná navazuje na prvorepublikové práce Vincenta Makovského, svého učitele ze Školy umění ve Zlíně, nebo na britského sochaře Henryho Moora, jehož ateliér v 60. letech osobně navštívila.
V tomto duchu tvořila Sylva Lacinová zejména pro interiéry. Další její díla na Králově Poli byla právě interiérová, ale dnes nám není jejich osud znám. Od Lacinové je k vidění pouze busta Viktora Kaplana ve vstupní hale Technického muzea. Ta je však z roku 1959. Naopak dílo, které je stylově podobné tomu z radnice a je také nazvané Dvojice, nalezneme ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Jihlavské dílo pochází z počátku 60. let a představuje dvě postavy, které jsou propojeny svými vlasy, což může opět připomínat milostné či myšlenkové propojení či propojení.
Nad schodištěm vedoucím k obřadní síni jsou umístěny velkooblošné expresionistické obrazy Františka Hanáčka Vesmírné galaxie (MČ daroval F. Hanáček) a Erupce ve vesmíru (darovala paní Hanáčková).
Malá královopolská galerie od r. 1996 působila ve vstupních prostorách (v přízemí) obřadní síně. Osobitý ráz galerie vytvořil její zakladatel Jaroslav Šubrt (1996-2000) a kurátorka Věra Jonášová, která galerii velmi úspěšně vedla až do konce roku 2006. Od ledna 2007 převzala její funkci Ing. arch. Jana Urbanová. Výstavní činnost zajišťovalo Umělecké sdružení Parnas. Jako výstavní prostory sloužily tyto vstupní prostory do poloviny roku 2021.
Od roku 2018 vede z prostor tehdejší galerie do 1. patra k obřadní místnosti prosklený výtah. Za vchodem byla osazena plošina pro vozíčkáře. Od té doby je občadní síň plně přístupná i občanům s handicapem, kteří museli využívat plošinu u hlavního vchodu, aby se na úroveň 1. patra dostali výtahem od hlavního vchodu do budovy.
Sčítání lidu, domů a bytů 2011
Sčítání lidu, domů a bytů patří k nejrozsáhlejším statistickým zjišťováním. Přináší velké množství cenných údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit. Poslední sčítání proběhlo v březnu 2011 - rozhodným okamžikem byla půlnoc z 25. na 26. března 2011.
Definitivní výsledky byly zveřejněny na počátku roku 2013.
Vybrané údaje vztahující se k městské části Brno - Královo Pole:
Obyvatelstvo
počet obyvatel: 28 674
mužů: 13 932
žen: 14 742
ve věku 0-14: 3 148
15-64: 19 710
65 a více: 5 711
průměrný věk: 42,3
Rodinný stav
svobodní: 12 516
ženatí, vdané: 10 454
rozvedení: 3 151
ovdovělí: 2 426
Ekonomická aktivita
ekonomicky aktivní: 13 499
z toho zaměstnaní: 12 288
ekonomicky neaktivní: 13 254
nezjištěno: 1 921
Vzdělání obyvatelstva
Z celku obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání: 25 526
bez vzdělání: 51
základní vč. neukončeného: 2 934
střední vč. vyučení (bez maturity): 5 039
úplné střední (s maturitou): 7 808
nástavbové studium: 782
vyšší odborné vzdělání: 433
vysokoškolské: 6 630
z toho - bakalářské: 1 079
- magisterské: 4 966
Státní občanství
Česká republika: 25 481
Slovenská republika: 965
ostatní země EU: 416
bez státního občanství: 4
nezjištěno: 248
Národnost
česká: 14 001
moravská: 4 897
slezská: 19
slovenská: 827
maďarská: 50
německá: 22
polská: 44
romská: 19
ruská: 89
ukrajinská: 246
vietnamská: 47
nevedeno: 7 070
Víra
věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti: 2 798
věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti: 4 856
z toho
Církev adventistů sedmého dne: 37
Církev československá husitská: 143
Církev římskokatolická: 3 427
Českobratrská církev evangelická: 212
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi: 26
Pravoslavná církev v českých zemích: 118
Slezská církev evangelická augsburského vyznání: 3
Starokatolická církev v ČR: 2
bez náboženské víry: 9 310
neuvedeno: 11 700
Domy, byty
domy celkem: 2 726
obydlené domy: 2 529
byty celkem: 13 718
obydlené byty: 12 486
průměrné stáří obydlených domů: 66,7
vybavenost domácností počítačem: - s internetem: 6 829
- bez internetu: 464
Zdroj: ČSÚ
kompletní výsledky naleznete na adrese http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home
Městská část města Brna, Brno–Královo Pole – vývoj po roce 1989
Po listopadu 1989 “Sametová revoluce“ v Králově Poli začala sametovou rekonstrukcí tehdejšího Obvodního národního výboru Brno V. Někteří poslanci, zvolení v posledních reálně socialistických pseudodemokratických volbách v květnu r. 1986 s 99% účastí voličů na kandidátkách tzv. Národní fronty (šlo ve velké většině o členy KSČ nebo velmi loajální nečleny této strany), pod tíhou změn v celé společnosti rezignovali na své funkce. Některým méně důvtipným to bylo zřetelně doporučeno a oni také rezignovali. Do tehdy 116 členného pléna Obvodního národního výboru bylo kooptováno asi 35 členů jiných obnovujících se nebo vznikajících politických stran, hnutí a občanských iniciativ. Nejpočetněji bylo zastoupeno Občanské fórum (OF), jehož reprezentantem byl Ing. Bohumil Pexídr, nový kooptovaný předseda ObNV Brno V.
V rekonstruovaných národních výborech tehdejších pěti brněnských obvodů se ozývaly silné hlasy, požadující nějakou formu autonomie pro bývalé samostatné části města Brna. Mezitím byl zvolen novým primátorem města Brna Ing. Pavel Podsedník. Rekonstruovaný 200 členný Národní výbor města Brna pod jeho vedením nakonec těmto ambicím ponechal prostor, a tak se stalo, že v září r. 1990 bylo rozhodnuto, že ve městě Brně v listopadu proběhnou volby do celkem 29 nově se ustavivších městských částí.
Městská část Brno-Královo Pole je vlastně ta část bývalého městského obvodu Brno V, která zbyla po osamostatnění částí Řečkovice a Mokrá Hora, Medlánky, Ivanovice, Jehnice, Ořešín a Útěchov.
První opravdu svobodné komunální volby do samosprávných orgánů nově vzniklé městské části se uskutečnily v listopadu 1990. Do 30 členného zastupitelstva byli zvoleni zástupci celkem 9 politických stran a hnutí, z nichž 5 tvořilo koalici Moravský demokratický blok. Koalice Moravský demokratický blok s 15 mandáty v zastupitelstvu nakonec získala všechny důležité pozice v nově ustavených orgánech městské části. Starostou byl zvolen Ing. arch. Oldřich Prokeš, patřící rovněž k tomuto politickému uskupení.
Celé volební období 1990-1994 bylo velmi významné především v tom, že vytvářelo úplně novou pozici volených samosprávných orgánů. Bylo nutné vytvořit všechny mechanismy nutné pro jejich skutečně demokratické fungování. Byly rovněž položeny základy budoucích vzájemných vztahů městských částí a samosprávných orgánů na úrovni města Brna.
Rozvoj Králova Pole
Po listopadu 1989 došlo k novému zásadnímu dělení města Brna na 29 městských částí. Královo Pole tak dostalo své jasné hranice s danou plochou území v km 2, počtem obyvatel, plochou zeleně, počtem škol, délkou komunikací apod.
Obě doposud největší stavební aktivity se začaly rodit již krátce po roce 1989. Tou první je výstavba sportovního areálu, tzv. BOBY CENTRA, které představuje sportovní aktivity (tenisová hala, squash aj.) společně s kulturními (laser show hall) a s ubytovací částí (hotel BOBY). Areál vznikl v těsném sousedství zimního a fotbalového stadionu za Lužánkami poblíž plaveckého stadionu.
Technologický park
Druhou velkou aktivitou byla příprava stavby Technologického parku , který by se měl realizovat nad Hradeckou radiálou v místě plánovaného kampusu VUT, ovšem v ještě rozsáhlejším území, které podstatně zasahuje i do Medlánek. Z celého velkého komplexu se zatím realizovala pouze administrativní Kaplanova budova a Listova budova (zhruba pod výškovou stavbou VUT). V současnosti probíhá podél Hradecké radiály výstavba jednopodlažních lehkých výrobních hal, které jsou součástí tohoto komplexu.
Další pokračování by mělo probíhat podle schváleného územního plánu zóny Technologický park, který vymezuje plochy pro výstavbu průmyslového, administrativního, bytového a rekreačního charakteru.
Bytový koplex Na Kopcích
Co se týče bytové výstavby, zatím největší část proběhla v lokalitě Na Kopcích při komunikaci Kociánka směrem na Soběšice, kde je nová výstavba jak rodinných domků, tak bytových domů (částečně v majetku obce) a velkého terasového domu.
Nad touto lokalitou a ještě územně výše se připravuje výstavba bytových a rodinných domků v lokalitě Hamerláky a Křivá. Na pravé straně od této komunikace je území zatím převážně zahrádek a chat Sadová, kde je pro tuto oblast zpracován územní plán zóny Sadová.
Budova nové pošty
Utěšeně přibývá jednotlivých nových objektů v Králově Poli, a to jak nová výstavba, tak i rekonstrukce. Za všechny lze jmenovat alespoň ty nejvýznamnější, tj. výstavba nové pošty včetně bytů na Mojmírově náměstí, nová výstavba v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity, rozšíření sportovní haly na Vodově ul., kruhový polyfunkční bytový a obchodní dům SFINX na Hrnčířské ulici, budova Cígler software na Rostislavově nám., bytové nadstavby nad panelovými domy Bystřinova a Herčíkova, rekonstrukce Semilassa a pod.
Proběhla výstavba Velkého městského okruhu od Černých Polí okolo Královopolské strojírny ke Svitavské radiále, kde bude vytvořena mimoúrovňová křižovatka navazující na silniční tunely budované ze směru od Žabovřesk.
Nové ulice v Králově Poli
Naposledy získaly nové ulice v Králově Poli názvy v roce 2008, kdy byla nově pojmenována ulice Dělostřelecká v katastrálním území Ponava.
Katastrální území Sadová je rozvojovou lokalitou Králova Pole. Nově vzniklé ulice začaly dostávat svá jména v roce 2014. Jejich společným motivem jsou významné osobnosti kulturního života města Brna.
Ulice Gustava Broma dostala pojmenování po významném brněnském dirigentovi, kapelníkovi, saxofonistovi, textaři , zpěvákovi a hudebním skladateli. Gustav Brom (1921-1995), původním jménem Gustav Frkal , se do povědomí široké veřejnosti zapsal například v roce 1961 písní Pozdrav astronautovi (Dobrý den, majore Gagarine), kterou nazpíval. Široké publikum si získal i legendární Orchestr Gustava Broma, který vedl. Ulice Jarmily Kurandové nese jméno herečky a divadelní pedagožky Jarmily Kurandové ( 1890-1978), původním jménem Marie Martínkové. Do srdcí televizních diváků se zapsala zejména jako jedna z nejznámějších představitelek filmové babičky. Ulice Vlasty Fialové nese jméno herečky (1928-1998), která celý svůj divadelní život strávila v Brně. Do širokého povědomí diváků vstoupila již v roce 1949, kdy ztvárnila Divou Báru ve stejnojmenné adaptaci povídky Boženy Němcové. Ulice Firkušného ve svém názvu skrývá světově proslulého klavíristu, žáka Leoše Janáčka Rudolfa Firkušného (1912-1994). Moskalykova ulice nese vzpomínku na Antonína Moskalyka (1930-2006) - známého režiséra a scénáristu, který za svůj život vytvořil asi dvacet televizních filmů a na 450 inscenací a televizních pořadů. Menšíkova ulice je připomínkou herce, baviče, moderátora a lidového vypravěče Vladimíra Menšíka (1929-1988).
O rozvoji lokality svědčí i fakt, že už na sklonku roku 2015 zde byly pojmenovány nové ulice, a to Karla Kryla, Kyselova a byly prodloženy ulice Firkušného a Moskalykova.
Další ulice byly v této lokalitě pojmenovány už za rok-v prosinci 2016. Konkrétně šlo o ulice Kumpoštova, Miry Figarové, Psotova, Kožíkova a prodloužení ulice Hamerláky.
(op)
Sokol
K prvním pokusům o založení Tělocvičné jednoty Sokol v Králově Poli došlo v r. 1871, definitivně však byla ustavena až o dvacet let později. Působila tehdy na Křižíkově ul. 1, měla čtyřicet dva členů a jejím prvním starostou byl zvolen Josef Nejezchleb. V roce 1912 pak vyvrcholily snahy o zřízení vlastní sokolovny a započalo se s její stavbou na Srbské ulici č. 4.
V roce 1919 byla dokončena stavba sokolovny, v letech 1922 - 25 byl zakoupen přilehlý pozemek a upraven na hřiště, o deset let později došlo k přístavbě sokolovny. V životě Králova Pole sehrál tehdy Sokol významnou roli také na poli kulturním, jeho členové účinkovali v pěveckých sborech, v orchestrech, hráli loutkové divadlo, pořádali různé slavnosti - hody, šibřinky apod.
Po listopadu 1989 došlo opět k obrodě Sokola. V Králově Poli se konala ustavující schůze 10. března 1990 v Besedním domě a nově zvolený výbor v čele se starostou Jaroslavem Hujňákem se vrátil na Srbskou 4 a převzal sokolovnu do své správy. V roce 1994 se Sokol Královo Pole účastnil XII. všesokolského sletu, o tři roky později sletu “Sokolské Brno 97“, kdy se část hromadných vystoupení konala na královopolském stadionu. V současné době jsou úspěšné oddíly moderní gymnastiky a akrobatického rokenrolu. Z oddílů všestrannosti pak jsou nejpočetněji zastoupeny ženy, slibně se rozvíjí oddíl rodičů s dětmi a oddíl předškolních dětí.
Více z historie Králova Pole
Drobná sakrální architektura - odkaz zde
Staré mapy Moravy a Brna - odkaz zde
Kulturní památky Králova Pole - odkaz zde